Patřím mezi ty, kterým je pořád zima. Proto jsem se nemohla dočkat prvních teplých dní. Zatím co loňský rok mi díky Erasmu v Chorvatsku začalo jaro už začátkem března, letos jsem musela dlouho vyhlížet. Huráá, je tady! A s ním i jarní nálada, chuť cestovat a po večerech se procházet v parku nebo popíjet víno na hradbách Petrova.
17 dubna
No reakcí
Po třech erasmáckých měsících v Zadaru za mnou přijel můj kluk. Na čtyři týdny. Celý pobyt jsem na tyto dny poctivě šetřila a index byl zaplněný chorvatskými pětkami. Přišel čas na změnu. Konec studování, přichází na řadu cestování. A hlavně pohoda! Moře se dostatečně ohřálo, zmrzlináři započali pětiměsíční pracovní směnu, ale cenovky ještě nechytly horečku. Turistická sezóna vyčkávala a my jsme měli možnost poznávat města bez davů a pláže měli téměř pro sebe.
10 dubna
No reakcí
Mám před sebou poslední měsíc do odevzdání bakalářky. Potom státnice, obhajoba, přijímačky. A tak den co den usedám k notebooku, čtu, píšu a zase píšu. Stránky přibývají pomalu a jak už to tak bývá, s každou novou informací zjišťuji, kolik toho o daném tématu nevím. Knihovna se stává mým druhým domovem a já se pomalu začínám těšit, až to bude za mnou.
07 dubna
No reakcí
Erasmus. Slyšela jsem o něm hodně. Když došlo na tuto otázku u mě, na chvíli jsem váhala. Půl rok v cizí zemi. Sama. Moje angličtina není perfektní, spíše naopak. Celou střední jsem s ní válčila. A ona se mnou. Co když mi nikdo nebude rozumět? Tohle pro mě bylo strašákem a hnacím motorem zároveň. Překonat to. Ten strach. Z jazyka, samoty, neznáma. Kdy znovu budu mít možnost zažít půlrok v cizině? Pojedu!
04 dubna
No reakcí